Počítám své roky a zjistil jsem, že mi zbývá méně roků, než je těch co jsem už prožil. Připadám si jako malé dítě, které dostalo krabici bonbonů.
První sní rychle s radostí, ale když pochopí, že jich zbývá jen pár, pak je teprve opravdu začne vychutnávat. Nemám čas na nekonečné bláboly o ničem, zbytečné hádky a dohadování se, které nemá konce. Příliš málo bonbonů už zůstalo v krabici.
Nemůžu vystát manipulátory a oportunisty. Znepokojují mě závistiví lidé, kteří se snaží zdiskreditovat ty schopnější převzít jejich pozice, talent a úspěchy. Chci žít s lidmi, kteří jsou lidmi v pravém slova smyslu.
Lidé, kteří se dokáží smát svým chybám, kteří rozumí svému povolání
a neutíkají před svými povinnostmi, těmi co chrání lidskou důstojnost a chtějí být na straně spravedlnosti.
Díky tomuhle stojí život za to žít.
Ano, spěchám, spěchám žít se silou, kterou člověku může dát jen odvaha. Snažím se neplýtvat žádnými bonbony, které mi zbyly. Určitě budou lahodnější než ty, které jsem už snědl.
Mým cílem je dosáhnout jednou konce ve smíření sám se sebou, se svými blízkými a také se svým svědomím. Mysleli jste si, že máte dva životy a najednou si uvědomíte, že máte pouze ten jeden. Využijte ho proto dokud máte čas!
